DOBRÁK OD KOSTI – #42
Den, kdy jsem měl šanci zapsat se někomu do života, den naděje, den šance na život, den odběru kostní dřeně. Pro mě finále. Pro příjemce vyrovnání v poslední minutě a příprava na prodloužení.
ZAČÁTEK. Cesta za darováním krvetvorných buněk začala v roce 2016, kdy jsem obětoval 20 minut svého času a v rámci projektu ZAPIŠTE SE někomu DO ŽIVOTA a jejich pravidelnému náboru dárců na vysokých školách jsem vstoupil do registru dárců kostní dřeně. Samotný zápis spočívá ve vyplnění dotazníku a odběru malého kapky krve. (více informací můžete získat zde: https://registr.kostnidren.cz/
NEZNÁMÉ ČÍSLO. Po zapsání do registru se neděje nic moc. Víte, že jste zapsaní, a to je tak vše. Takže když se vám (u mě) po čtyřech letech snaží dovolat neznáme číslo z ÚVN v Praze, říkáte si, že jde o nějaký omyl. Opak je pravdou a je to den, kdy potvrdíte, že jste stále ochotni obětovat kousek sebe, aby někdo jiný mohl žít. Potvrdil jsem.
TEN NEJLEPŠÍ. Následovala návštěva transfuzního oddělení v hradecké nemocnici. Pro pacienta se většinou vybírají v prvním kole 4 nejvhodnější dárci, z kterých se na základě dalších testů vybere ten s největší shodou. Z FINAL FOUR postup rovnou do Superfinále. Jsem nejideálnější dárce.
PŘÍPRAVY. Na každé finále je třeba se připravit. V tomto případě to znamenalo na konci září návštěvu FN Plzeň (jediné odběrové místo v ČR) a provedení předoperačních vyšetření – EKG, rentgen plic, náběry krve, odběr a uložení autotransfuze (půllitru vlastní krve pro případ, že se něco pokazí a bude ji potřeba doplnit). Jako dárce se cítíte jako absolutní VIP nemocnice. Na každé vyšetření jdete přednostně, nikde nečekáte, všude o vás vědí, nádhera. Nakonec jsme s lékařkou z hematoonkologického oddělení ještě prodiskutovali průběh samotného odběru, možné komplikace a rizika operace. Byl jsem připraven.
FINÁLE. Den před operací mi začíná hospitalizace na hematoonkologickém oddělení v Plzni. Zavedou mi kanylu (pro lepší přístup do žíly) a udělají poslední předoperační odběry krve. Oběd. On-line přednáška, být dárce a studentem se navzájem nevylučuje. Pohovor s anestezioložkou. Oholení bederní části zad. Večeře. Večerní volná zábava: online kurz Kubova English, NBA 2K20, knížka…). Od půlnoci nejíst, nepít.
Plánovaný čas operace okolo 7. hodiny ranní. Posun asi o hodinu, přede mnou bylo třeba urgentně operovat malé miminko. V 8:20 mě dva doktoři vezou v posteli na sál. Přípravy na sále. Pár vdechů z masky. Počítám 10,9,7... Spím.
Je 10:00. Probouzím se na pokoji. Na zádech nad pánví mám nalepené krytí dvou přístupových děr po odběrových jehlách. Bolí mě v krku od intubace. Obvolávám rodinu. Spím. Bolest srovnatelná s krosčekem do zad. Spím. Začínám najíždět na normální režim, jen mě trochu bolí záda, takže jako po tréninku. (smích)
Další den pro mě hospitalizace končí. Dřeň putuje příjemci a snad se vše podaří jak má a transplantace skončí úspěšně.
PODĚKOVÁNÍ. Za podporu svým nejbližším. Zaměstnancům FN Plzeň za přístup a ochotu, není na co si stěžovat. Našemu doktoru Soukupovi za rady k ideální rekonvalescenci. A ještě bych si chtěl udělat očičko u našeho kondičního trenéra Péti Mocka, který mě snad zase co nejrychleji dostane do formy. (smích)
KONEC? Nemusí být. Vstup do registru dárců je chvilková záležitost. Navíc dle statistik na samotný odběr dojde u méně než 1% zaregistrovaných a ke všemu lze darování kdykoli odmítnout. Já osobně bych rozhodnutí neměnil kdyby mě někdo vrátit v čase.
DRŽ TE SE. #42