V týmu jsou jen čtyři hráči, kteří pamatují vítězství v roce 2007. Dá se současný a minulý tým nějak srovnat?

Společná je právě ta změna. Vítězství ze současného týmu pamatuji já, Martin Zozulák, Karel Brychta a Adam Filip. Já s Adamem jsme byli takoví benjamínci a kolem nás bylo spoustu zkušených chlapů, zatímco letos bychom měli být my těmi zkušenějšími a vést mladší kluky.

Máme odehráno sedm utkání, které z nich bylo podle vás nejtěžší?
Za mě nejtěžší zápas ve čtvrtfinále s Litvínovem. Výsledek tomu sice neodpovídá (5:0), ale jednalo se o velmi těžké utkání. Potom nás také překvapilo Brno v semifinále, které proti nám hrálo parádně, a do finále nás dostal skvělý týmový výkon.

Šest výher a jediná prohra právě se soupeřem, který bude proti nám stát ve finále. Může to týmu nějakým způsobem prospět?
Určitě! Je to lepší, než kdyby to bylo naopak. Hrají tam mladí kluci, kteří by nás podle mě mohli podcenit a my musíme do toho zápasu jít s tím, že druhé místo nechceme a musíme je porazit.

Druhé místo nechceme, přesto… dá se už postup do finále brát jako úspěch, nebo to byl jasný cíl?
Myslím, že od začátku sezóny, kdy se udála změna v podobě odchodu Míry Janovského, všichni v letní přípravě makáme na plno s cílem vyhrát Czech Open. Od toho nás dělí už jen jeden zápas, uděláme pro to všechno. Lákadlem je také pro nás účast v elitní skupině v příštím ročníku.

Jedná se o vrchol přípravy, na kterém by se měly formovat nejrůznější systémy. Cítíte ještě mezery?
Jasná je první lajna, které se dlouhodobě daří táhnout pardubický tým, ale všichni si uvědomujeme, že sezóna je dlouhá a nemůžeme se spoléhat jen na pět kluků. Trenéři tak dávají dohromady konkurenceschopnou sestavu, která bude fungovat jako celek.

Hlavní trenér Martin Czeczinkar je naším hlavním trenérem a zároveň kondičním trenérem našeho soupeře, probíhá nějaké špičkování?
Zatím nic takového neproběhlo, ale děláme si srandu z toho, že Martin už má zlatou medaili jistou. (směje se)