V mládežnických letech jsi zažil několik úspěchů, jak na ně vzpomínáš?

Jo, mládežnická léta byla famózní, hned bych se do té doby vrátil. Máš pravdu, že jsem si toho zažil dost, přes různý výběry až do juniorský reprezentace, ale hlavně musím vypíchnout můj poslední rok v juniorech, kde jsme těsně nezvládli 5. rozhodující čtvrtfinálový zápas proti Vítkovicím, i když věřím, že tam jsme mohli dojít ještě o dost dál. Pak Prague Games 2015, odkud mám bronzovou medaili po zvládnutém čtvrtfinále se Švýcarskou juniorskou reprezentací, což byl jednoznačně nejlepší zápas co jsem kdy zažil. Samozřejmě si cením i toho, že jsem na pár sezon mohl alespoň nakouknout do áčka, z čehož do dneška těžím při předávání zkušeností mladším klukům z klubu. 

Již několik let působíš v klubu jako trenér brankářů, co je tvá hlavní náplň práce?

Mojí hlavní náplní práce je vlastně být klukům pořád nablízku. Být pro ně vždy, když potřebují poradit, jak na tréninku, tak mimo něj. Snažím se hodně pracovat s videama, což si myslím že je u brankářů důležité. Děláme různé přípravy na různé soupeře, ale opravdu primárně je to vzájemná spolupráce, kde se snažíme vytyčit si nějaké cíle a pak na nich společně pracovat.

Zapojuješ se také do práce v Českém Florbalu. Jak to probíhá?

Přes Romana Vítka jsem dostal možnost zapojit se i do práce v Českém Florbalu, podílím se na různých školeních trenérů, v mládežnických výběrech a doufám že tato spolupráce bude pokračovat také do budoucna. Je to velice zajímavá práce, obzvlášť s talentovanou mládeží z celé republiky. Zase je to trošku něco jiného než v klubu, nabírám tam nové pohledy na trénování a snažím se je co nejlépe předávat dále v Pardubicích.

Poprvé budeš mít celou sezónu na starost vycházející brankářské hvězdy u všech tří elitních kategorií. Co od toho čekáš?

Bude to extrémně časově náročné, k tomu všemu ještě nastupuju do školy do Prahy, takže skloubit to nebude asi úplně jednoduché. (úsměv) Doufám ale, že budu mít pozitivní vliv u všech kluků. Také bych rád všechny kategorie provázal, aby mladší kluci dostávali příležitost mezi staršími a vzájemně se posouvali dál.

K tomu všemu o tobě vím, že jsi aktivní hráč Spikeballu. Jak to jde časově zvládat?

Jak říkáš, Spike je pro mě velká srdcovka. (úsměv) Je to skvělý sport, se skvělými lidmi. S parťákem se nyní připravujeme na MČR a také bychom chtěli prorazit na evropské scéně, nyní jsme absolvovali turnaj v Belgii, ze kterého jsme si odvezli třetí místo a doufám, že za týden v Rakousku to dopadne ještě lépe. Zatím teď v létě se to dá zvládat dobře, uvidíme jak to půjde v sezóně, kde budu mít o dost míň času, ale doufám že to vše půjde dohromady.

Teď v časech letních dovolených máš čas z tohoto velkého kolotoče na chvíli vyskočit. Jak tento čas využíváš?

Přiznám se, že je pro mě zatím červenec naprosto fantastický měsíc. (smích) Po jedenácti měsících, kdy se soustředím dá se říct pouze na florbal, tak za uplynulých dvacet dní jsem na něj zatím ani nepomyslel. Na jednu stranu tento klid je příjemný, ale na druhou už se těším až to vše znovu začne. S “A” týmem jsme minulou sezónu projeli hodně zápasů, ale už se těším, až do toho znovu budou moci naskočit všechny kategorie.