554_20180613_181948.jpg

Jan Bílý vyměnil florbal za hokejbal a s Autosklem bojuje o titul

Z florbalisty se opět stal hokejbalista, ne však nastálo. Jan Bílý se na chvíli vrátil zpět ke svému bývalému sportu a vede si výborně, drží se na čele kanadského bodování play off, zároveň bojuje s pardubickým týmem ve finále o zlaté medaile. „Ještě donedávna jsem zvládal kombinovat oba sporty, po zranění ruky jsem ale musel vše omezit. Pro každého hráče je finále snem, kluky ze Sokola alespoň přijedu podpořit na Sletový florbalový pohár,“ říká před rozhodujícím pátým utkáním hokejbalového finále pardubický obránce.

Téměř hned po konci florbalové sezony jsi se vrátil k hokejbalu, ještě v průběhu sezony jsi nastoupil k jednomu utkání, jak se zrodil tvůj návrat?

Během florbalové sezony jsem odehrál jedno utkání, v té době mělo Autosklo problém se zraněními a tresty. Vše bylo po domluvě s trenéry Sokola a dohodě, že během florbalové sezony nebudu tyto dva sporty kombinovat. S Jirkou Mašíkem jsem měl pár schůzek, byli jsme předběžně domluveni o návratu, kdy to přesně bude, nechal na mně. Po konci florbalové sezony jsem si dal týden volna, poté začal trénovat s Autosklem a zapojovat se do zápasů.

Jak bylo složité se zase přeorientovat zpět na hokejbal, šlo to snáze než z hokejbalu na florbal?

Přesně tak, opačný směrem to bylo složitější. Hokejbal jsem hrál dlouhou dobu a přece jen za tři čtvrtě roku nejde vše zapomenout. Spíše jsem musel zase do sebe dostat hokejbalové návyky, protože jsem měl po odehrané sezoně v Sokole spíše florbalové návyky. Trvalo to tuším zhruba čtrnáct dní, pak už to bylo dobré.

Sokol už začal přípravu na novou sezonu, jak se ti daří skloubit oba sporty? Dají se v hokejbale najít nějaká pozitiva s ohledem na florbalovou přípravu?

Ještě donedávna se to dalo, v pondělí florbal, úterý hokejbal, středa florbal, čtvrtek hokejbal a o víkendu zápas, takový byl můj nabitý program. Poté jsem ale šel špatně do jednoho souboje u mantinelu, poranil si ruku a dostal ortézu. Takže jsem musel vše omezit, do toho jsem měl plánovanou dovolenou, takže z dovolené na kolech se staly jen pěší tůry. Hlavní pozitiva bych asi viděl v udržení kondice, ale občas je pravda, že už toho bylo opravdu hodně.

Již jsi ale zase zpět na hřišti, zranění tedy nebylo tak vážné? Oddychl sis, že ses mohl tak rychle vrátit i kvůli pomalu se rozjíždějící nové florbalové sezoně?

Stále nejsem úplně fit, ale řeknu to tak, že s rukou se to odehrát s určitým omezením dá, ale není to stoprocentní. Nastoupit znovu do zápasu byl risk, ale i přesto, že hrajeme amatérský sport na profesionální úrovni a neživí nás, tak šlo o finále a když jsem cítil, že to alespoň trochu půjde, tak jsem zkusil nastoupit. To samé bych udělal u florbalu, určitě jsem si ale oddechl, vím, že zranění ke sportu patří. Každý hráč však ví, jaké to je, když návrat tvrdá dlouho, je pak dost nepříjemné vracet se do rozjetého vlaku, což mě, věří, mine a v příštím týdnu už se naplno zapojím se Sokolem do přípravy na novou sezonu.

Držíš se na čele kanadského bodování play off, čemu to přičítáš a pomáhá ti v tvých výkonech i první odehraná sezona v nejvyšší florbalové soutěži?

Těžko říct, spíše bych řekl, že ne. Florbalová sezona mě skvěle připravila fyzicky, tam bych viděl hlavní vliv. Ale je souhra mnoha okolnosti a i štěstí, že vedu bodování soutěže, dostávám od trenéra hodně prostoru a řekl bych, že je to hlavně tím.

O víkendu jste měli s Autosklem proti Kertu mečbol, nakonec se bude rozhodovat tuto sobotu v pátém utkání. Mrzí tě prodloužení série o to více, že se nebudeš moct představit na Sletovém florbalovém poháru?

Očekávám od zápasu tuhý boj a šance na vítězství jsou padesát na padesát. Pro každého hráče je takovýto zápas snem a přesně ta chvíle, kvůli které sportu tolik obětuje a má ho rád. Že se nezúčastním Sletového florbalového poháru mě mrzí, ale s trenéry jsem se dohodl a chtěl bych jim za ochotu ještě jednou poděkovat. Na kluky se na jeden zápas přijedu podívat a podpořím je ze střídačky. Samozřejmě teď myšlenky směrují k pátému finále, vždy před zápasem absolvujeme dopolední trénink, společný oběd, takže soustředěnost a příprava je veliká.

V Sokole jste už měli fyzické testy, jak jsi je zvládl, když už jsi v té době kombinoval dva sporty?

Zvládl a přežil, byla v nich oproti loňsku spousta nových a zajímavých věcí, které je trochu zpestřily. Nešel jsem do nich z nuly, ale zároveň bez odpočinku, což jsem pocítil, na to se však nebudu vymlouvat. Víc, že sezonu nerozhoduje to, za kolik a za jak dlouho jsem co udělal, ale určitě je zajímavé porovnat začátek a průběh přípravy. To je to hlavní a právě na srovnání jsem zvědavý.

Dalo by se porovnat play off ve florbale a hokejbale?

Těžko říci, ve florbale jsem zažil play off jen jednou, navíc jsme rychle vypadli. Přece jen jsou ve florbale tři týmy odskočené od ostatních, v hokejbale letos bylo sedm týmů, které byly na stejné úrovní. Ve čtvrtfinále sedmý tým vyřadil druhý, my jsme šli z pátého místa a jsme západ od titulu. Další věcí je odlišné finále, které se v hokejbale hraje na tři vítězné zápasy, což je pro mě ze sportovního hlediska spravedlivější.

Foto: Pepa Česák