Stát se mistrem světa, to je asi takový dětský sen, že?
Ano, je to můj splněný dětský sen. Vždycky jsem si tohle představoval a jsem rád, že se nám povedlo udělat takovýto velký úspěch.

Jak bys popsal vaši cestu pro zlato?
Bylo to dlouhé a náročné. Vedl k tomu mimo jiné respekt k soupeři, pokora a tuhá defenziva.

Na světovém šampionátu v Kanadě jste nepoznali hořkost porážky, čemu to přisuzuješ?
Sám nevím. Asi dodržování veškerých taktických pokynů a neskutečnému nasazení od celého týmu.

Odchytal jsi všechny důležité zápasy, dostal ses do All-star týmu turnaje, zastihl tě tedy v parádní formě?
Ano, nic víc jsem si ani nemohl přát. Snová forma vyvršila z kvalitní přípravy hlavně s trenérem Romanem Vítkem.

V čem myslíš, že bylo kouzlo vašeho zlatého týmu?
Týmovost. Jednoznačně! Měli jsme luxusní partu, která si sedla jak na hřišti, tak mimo něj, a vše klapalo, jak má.

Jak probíhaly mistrovské oslavy?
Na hotelu jsme měli připravená nějaká pivka, zazpívali jsme si a užili si to. Nějaká větší týmová oslava se chystá v Praze.

Mistrovství světa probíhalo v daleké Kanadě, jaké jsou tvé dojmy ze šampionátu?
Krásné, ani jiné mít nemůžu. Kanada je krásná země a Halifax zajímavé město. Všichni lidé byli příjemní a přátelští. Myslím, že to pro rozvoj florbalu v Kanadě byla parádní akce.

Odchytal jsi první sezonu mezi muži, stejně tak to pro tebe byl premiérový ročník v reprezentaci, byla to asi vysněná sezona, že?
Je to tak, je to krásné. Tři finále, tři zlata…víc slov asi není potřeba.

Co bude z tvého pohledu důležité, aby tvé výkony stále rostly?
Neusnout na vavřínech. Asi se to říká lehce, ale musím na sobě pracovat stále stejně. A uvidíme, co mě bude čekat dále.