V sobotním utkání zavítal do Pardubic druhý celek tabulky, a zároveň velký favorit zápasu, tým Vítkovic. Krásnému utkání přihlíželo skvělých 402 diváků. Děkujeme!
SOKOLI Pardubice
Další články
BA SOKOLI Pardubice postupují do dalšího kola Poháru Českého florbalu! Včera si poradili s houževnatým soupeřem z Olomouce, který do té doby nepoznal porážku v této sezóně. Pardubičtí zvítězili poměrem 7:3. V osmifinále poháru je čeká repríza nedávného sokolského derby proti Královským Vinohradům.
Před námi je 5. kolo poháru a BA SOKOLI Pardubice míří na horkou půdu do Olomouce.
V 10. kole Livesport Superligy se BA SOKOLI vydali na pražskou UNYP arenu, kde odehráli utkání se Spartou. Bohužel všechny body zůstaly v Praze.
Klub ligových hráčů: #3 Jakub Kunát
Obrovský fyzický fond, bleskurychlé nohy a výtečná střela. Tak si pardubičtí fanoušci pamatují Jakuba Kunáta, florbalového univerzála a velkého cestovatele, který si během kariéry vyzkoušel i nejvyšší finskou soutěž.
„Se sportem jsem začínal v raném dětství v Sokole. Účastnil jsem se gymnastických soutěží, sokolských sletů a památných přehlídek s židličkami. Najednou se tam objevily i první plastové hokejky, a tak jsem to samozřejmě zkusil taky. Musím ale říct, že jsem byl dlouho v šedém průměru a florbal jsem hrál hlavně kvůli kamarádům,“ popisuje klasické sportovní začátky Jakub Kunát.
Střih. Sezóna 2010/2011 a Jakub Kunát nastupuje ve finské nejvyšší soutěži za TPS Turku. „Strávil jsem ve Finsku jeden semestr na vysoké škole v rámci programu Erasmus. Byl jsem v tu dobu docela ve formě a tajně jsem v angažmá v Salibandyliize doufal. Podařilo se mi prosadit se v přípravě a vybojovat si místo v základním týmu TPS Turku. Byla to velká florbalová zkušenost, trénoval jsem a hrál s hráči světové extratřídy. Přístup k tréninkům a zápasům byl nesrovnatelný s moji předchozí zkušeností. Hráči a realizační tým brali florbal naprosto profesionálně, i když se jím v té době ještě neživili. V samotné sezóně jsem byl často na pomezí třetího útoku, a tak jsem měl i dost času si zápasy užívat z lavičky. Mimochodem Miko Kailiala, se kterým jsem na lavičce takzvaně hrával karty, dneska táhne finskou reprezentaci. Pobyt ve Finsku byl pro mě ohromnou florbalovou i životní zkušeností, která mi naprosto změnila budoucí život,“ popisuje Kunát.
Obě vzpomínky ale dělí spousta let, které Jakub Kunát spojil vedle studia samozřejmě s florbalem. „První florbalové turnaje se hrály na malé branky bez gólmanů. Pak se přihlásila první juniorská liga, kde jsme snad poprvé v životě viděli velké brány. I přesto jsme sem tam vyhráli a výlety vlakem do Ústí nad Labem a dalších destinací se nedají zapomenout,“ usmívá se. V pardubickém dresu zažil i sezónu 2005/2006, tedy tu vůbec premiérovou v extralize. „Už jen samotný postup byl pro nás neuvěřitelný úspěch. Florbal byl pro mě do té doby volnočasovou aktivitou s kamarády a příležitostným setkáním v hospodě. Přípravu na první extraligovou sezónu jsme však vzali opravdu vážně a do prvního zápasu jsme šli ohromně nahecovaní. V tu dobu jsme asi jako jediný tým v extralize stále praktikovali osobní obranu a náš herní styl v kombinaci s velkou motivací všech hráčů asi Vítkovice v prvním zápase zaskočil. Bouřlivá atmosféra chlumeckého balkónku nás hnala vpřed a ten první zápas prostě nešlo nevyhrát,“ vzpomíná na památné vítězství 6:2.
Majitel inženýrského titulu z Univerzity Pardubice, konkrétně z Fakulty ekonomicko-správní, platil za florbalového univerzála a trenéři se na něj mohli spolehnout na obou koncích hřiště. „Od začátku kariéry jsem hrál v útoku. V extralize jsem se posunul do obrany, možná kvůli své dobré fyzičce nebo předstíranému přehledu. Po pár letech a několika fatálních námazech jsem se však postupně opět přesunul do útoku. Obě pozice mi něco daly, ale nejlepší časy jsem zažil určitě v útoku. Herně jsem se uvolnil, začal jsem se florbalem zase bavit a s tím přišla i skvělá forma,“ myslí si. Jakub Kunát nastoupil za Sokol celkem ke 128 zápasům, ve kterých nasbíral 93 bodů za 54 branek a 39 asistencí. Famózně vyšla Kunátovi především sezóna 2009/2010, ve které posbíral 34 bodů a skončil jedenáctý v kanadském bodování celé extraligy. „Tam se mi opravdu dařilo, jen škoda, že jsme nedosáhli na play off. V mládí jsem nejraději hrál rozhodně se Štěpánem Vacíkem, se kterým jsme s florbalem společně začínali. Na hřišti mi při přečísleních dvou na jednoho vždy nezištně přihrával do prázdné branky a mimo hřiště jsme si užili spoustu srandy. V extralize jsem si pak užíval zápasy bez nervů s Ondrou Vichrem a Filipem Bahníkem ve stylu just play,“ doplňuje své nejoblíbenější spoluhráče.
I tato sezóna Kunátovi pomohla ve zmíněném finském angažmá. Po konci anabáze v zemi tisíců jezer se ještě dvakrát vrátil, aby vypomohl Sokolu v záchranářských bojích. To byl ale konec jeho kariéry na té nejvyšší úrovni. „V obou případech po mém návratu jsem se vážněji zranil a vnitřně jsem to bral jako znamení, že je čas se posunout někam dál,“ říká. Jakub Kunát se od té doby vrhnul na cestování, které se stalo koníčkem i současným zaměstnáním. Momentálně totiž působí ve funkci referenta oddělení exotických zájezdů v jedné z cestovních kanceláří. „Pobyt ve Finsku mi doslova otevřel oči, zlepšil jsem si angličtinu, poznal lidi z celého světa a po návratu do Čech jsem cestováním začal žít. Poznáváte nové lidi, kulturu, přírodu a hlavně sám sebe. Pro mě to je velké dobrodružství, příležitost překonat své strachy a zaběhlé pohledy na život a na svět. Dává mi to možnost si uvědomit, že všude po světě žijí dobří lidé a že se tady u nás v Česku nežije zdaleka tak špatně, jak si mnozí myslí.“
Ve volném čase se Jakub Kunát věnuje coachingu a józe, jeho největší vášní ale stále zůstává právě cestování. Procestoval například taková místa jako Myanmar, Nepál, Cookovy ostrovy, Austrálii či Nový Zéland. „Život na Novém Zélandu byla úžasná zkušenost nejen kvůli překrásné přírodě. Poznali jsme tam přátelské, otevřené lidi s pozitivním přístupem k životu. Mám rád jihovýchodní Asii, kde si nejvíc uvědomuji, jak člověk může být šťastný s málem. Do budoucna mám určitě další cestovatelské plány. Každým dnem ale očekáváme narození potomka, což bude zřejmě ještě větší dobrodružství než expedice na Antarktidu,“ usmívá se nastávající tatínek.
Stejně jako se posunul ve svém životě Jakub Kunát, posunul se i pardubický florbal. Příjmení na dresu s číslem šest, ve kterém během své kariéry hrával, ale zas takovou změnou neprošlo. Konkrétně ubylo pouze jedno písmenko. Se stejným číslem totiž nyní v pardubickém A týmu nastupuje Ondřej Kunt, tedy taktéž přeškolený obránce. „Pardubický florbal po očku sleduji pořád. Tým se hodně omladil, tak už tam tolik kluků osobně neznám. Každopádně jim držím palce, aby to play off konečně udělali. Byla by to velká odměna a zadostiučinění pro celý Sokol,“ dodává.