563_20180624_193139.jpg

Levínský poprvé v reprezentaci: mám z toho respekt a nechci udělat ostudu

Jakub Levínský v tomto týdnu zdárně dokončil studium na vysoké škole, jako rozloučení s ní tak může brát účast na akademickém mistrovství světa v Polsku. Jak sám prozradil, bude to pro něj premiéra v národním dresu, zúčastnil se pouze mládežnických výběrů. „Za reprezentaci se nehraje každý den, je to pro mě ohromný úspěch a jsem zvědavý, jak to celé bude probíhat,“ říká pardubický brankář.

Dostal ses až do konečné nominace na akademické mistrovství světa, co to pro tebe znamená a jak se těšíš?

Je to pro mě ohromný úspěch, za reprezentaci se nehraje každý den a pro mě je to možná jediná příležitost kdy se budu moct takové akce jako hráč zúčastnit. Na jednu stranu z toho mám respekt a nechci udělat ostudu, na druhou stranu jsem zvědavý, jak to celé bude probíhat, ať už jde o kolektiv hráčů a trenérů nebo o celou událost.

Myslíš si, že za tímto tvým velkým úspěchem stojí i nejlepší sezona Pardubic?

Možné to je, v širší nominaci jsem byl i před dvěma lety, kdy jsem se bohužel do užší nominace nedostal. Třeba i to, že jsme se dostali do play off, udělalo ten kousek, co mi před dvěma lety chyběl.

Byl jsi vyhlášen 10. nejlepším brankářem sezony, což ukazuje, že nejsi v reprezentaci jen tak…

Individuální úspěchy neberu zase tak vážně. Upřímně, pro mě asi ani není rozdíl, jestli jsem desátý nebo dvacátý. Anketa spíše ukazuje to, že brankáři jsou úspěšnější a cenněnější ve vyšším věku, mně je 25 let a jsem mezi těmi desíti suverénně nejmladší. Na rozdíl od hráčů v poli, kde věk asi takovou roli nehraje.

Může pro tebe být menší nevýhodou, že jsi s týmem neabsolvoval Sletový florbalový pohár?

Nemyslím si, zachytal jsem si za Sokol a jeden zápas mi stačil. V kontaktu s kluky jsem sice nebyl, ale nepředpokládám, že bych měl mít nějakou nevýhodu stejně tak jako další kluci, například z Boleslavi a Sparty, kteří se s akademickým výběrem také neúčastnili turnaje na Vinohradech. Všechno se podle mě doladí v prvních dnech v Polsku.

Na turnaji bys měl být nejspíše jednička, bereš to jako výzvu, že pokud se ti bude dařit, můžeš se ukázat a zabojovat o další pozvánky už do klasické reprezentace?

Nevím, jestli se to dá takto říct, asi bude hodně záležet na tom, jak se povede první zápas, podle toho se bude vše odvíjet. Byl bych rád, pokud by se nám povedlo uspět. Ale myslím si, že zatím je v reprezentaci kvalitních gólmanů dost a vzhledem k tomu, že ještě tolik zkušeností nemám, tak tam asi patřit nemůžu. Ale budu se snažit, aby tomu tak nebylo.

Jakou vysokou školu studuješ, nyní tedy už jsi ji tedy dostudoval, a hráli jste na ní také florbal?

Studuji na Fakultě Stavební ČVUT v Praze obor Geomatika. Už v prvním roce na škole jsem zjistil, že se dá hrát UFL, což je liga mezi fakultami různých pražských vysokých škol. Tu jsem hrál vcelku poctivě až do minulého roku, kdy se to už nedalo se školou stíhat. Jinak občas hrajeme za ČVUT i akademické MS ČR, zrovna v úterý jsme se vrátili z Brna, kde jsme skončili letos na nepopulární bramborové příčce.

Hrál jsi za školu také jako brankář nebo sis šel občas zahrát i do pole? Dá se to vůbec porovnat s Tipsport Superligou, hrají i nějací kluci, kteří také nastupují za kluby?

Tak v 80% případů jsem hrál v bráně. Ale občas jsem do pole šel, třeba když už o nic nešlo nebo byl jiný brankář. Do pole chodím rád i v Sokole, když máme například poslední trénink před Vánocemi a je to celkově volněji pojatý trénink. I když mi to nejde, tak mě to baví. Samozřejmě celkovou herní úrovní se to srovnávat nedá. Za prvé náš tým v UFL netrénoval, hráli jsme jen zápasy. A za druhé tam chodí jak kluci, kteří florbal hrají jen jako hobby jednou týdně, tak kluci z nejvyšší ligy. Za stavební fakultu například hrál Ráďa Vnuk z České Lípy. Petr Němček, který nedávno působení v Pardubicích ukončil, zase nastupoval za VŠCHT. Zpravidla v každém týmu byl někdo z Tipsport Superligy nebo minimálně z 1. ligy.

Jak je to pro tebe náročné, když bydlíš v Praze a hraješ za Pardubice? Je to s ohledem na přípravu pro brankáře náročnější než pro hráče?

Dojíždění samozřejmě není nic příjemného a stojí mě to spoustu volného času, který bych mohl věnovat něčemu užitečnějšímu. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem brankář, tak mi většinou stačily dva tréninky týdně s týmem a zbytek týdne jsem trénoval sám. Ono jet tři dny za sebou z Pardubic do Prahy, přitom chodit do školy a třeba na brigádu, to není úplně hitparáda. Potom ještě v sezoně o víkendu na zápasy, není to úplně jednoduché. Na druhou stranu mi ten výsledek za to vždy stál a nechci se ke klubu otočit zády, protože jsem dostal šanci, kterou jen tak někdo nedostane.

Program české reprezentace na akademickém MS:

úterý 26. června 14:00: Finsko – Česko

čtvrtek 28. června 11:00: Česko – Japonsko