Láďo, jak hodnotíš uplynulou sezónu z pohledu pardubického mládežnického šéftrenéra?
Když víme, že mládežnické kategorie byly plné dětí, které florbal bavil a které chodily na trénink rádi, tak hodnotíme sezónu jen kladně a úspěšně. V této sezóně se navíc ukázalo, že jdeme správným směrem, protože například mladší a starší žáci dělají velké pokroky.
Kde udělal klub od loňského ročníku podle tebe největší pokrok?
Před každou sezónou se snažíme vše posunout zase o stupínek výš tak, aby vše splňovalo naše nároky a přinášelo to kýžený efekt nejen v tréninkovém procesu dětí a mládeže, ale i v organizační struktuře. Zde jsme podle mého udělali velký pokrok v komunikaci s hráči i rodiči prostřednictvím členské sekce. Po sportovní stránce se udělal určitě největší pokrok v nastavení kategorie dorostenců, která přešla do výkonnostního tréninkového režimu tak, aby hráči byli připravení do juniorů a poté do A týmu. Loni se nám toto podařilo nastavit u juniorů, v této sezóně je následovali dorostenci. Jsem přesvědčený, že výsledky těchto kroků se teprve projeví v budoucnu.
Kde naopak stále zaostáváme?
Nemůžu říct, že úplně zaostáváme, ale intenzivně pracujeme na zlepšení kondiční a pohybové tréninkové složky. Aby i tyto tréninky byly pestré, zábavné, ale zároveň posouvaly děti po všeobecné sportovní stránce. Což při velkém počtu dětí v mládežnických kategoriích není vůbec jednoduché. V tomto ohledu se nám již podařilo učinit nějaké kroky a změny na příští sezónu, takže věřím, že to vše půjde znovu nahoru.
Jak jsi spokojený s prací mládežnických trenérů v Pardubicích a tím, jak fungují mládežnické týmy Sokola?
S prací trenérů jsem velmi spokojený, nastavený organizační systém nám funguje. Jsem velmi rád, že trenéři mají zájem se vzdělávat, hledat nové prvky do tréninků a tréninkové jednotky jsou pro děti zábavné a přínosné zároveň. Mládežnické týmy fungují velice dobře, což při velkém počtu dětí zaslouží obdiv práce našich trenérů. Asi nikdo neřekne, že má trenérů dost a je spokojený, takže i my bychom byli nadšení, kdybychom našli další trenéry a lidi, kteří se chtějí věnovat dětem a posouvat naší klubovou činnost dopředu.
Sezónu jsi začal jako trenér dorostu, kteří nakonec prošli až do čtvrtfinále. Jaká byla jejich sezóna?
Jak jsem zmiňoval, tak dorostenci od této sezóny již od letní přípravy trénovali čtyřikrát týdně a k tomu plnili individuální plány. Byl to poměrně velký skok a ne každý se s tím dokázal popasovat. Postupem času se však ukazovalo, že to celou kategorii posouvá výš a práce je tak zase o něco kvalitnější. I přesto, že naše základní část 1. ligy dorostenců nepatří mezi nejkvalitnější, kluci se dokázali posouvat herně. Především díky tomu, že jsme kladli důraz na naše herní návyky a principy a výsledek zápasů nebyl zase až tak důležitý. Ale samozřejmě s výhrami se nastavené cestě věří lépe. Během sezóny byly vidět pokroky a to, že se některé návyky zabydlují v hlavách a herním projevu hráčů, což vygradovalo v osmifinálové skupině, kde jsme i přes dvě prohry odehráli tři výborné zápasy a naše hra snesla přísnější měřítko. Ve čtvrtfinále jsme odehráli dva velice kvalitní zápasy s Ústím nad Labem, které asi nečekalo, že se s námi bude tolik trápit. Výsledek je to super a všichni z něj máme obrovskou radost. Já osobně mám ale o něco větší radost z toho, že jsem viděl mladé kluky, jak sportovně fungují, jak mnozí z nich pochopili, o čem výkonnostní sport je. Mým přáním je, aby v tomto pokračovali a stále se posouvali dál.
Z povzdálí jsi také sledoval výkony juniorského týmu. Co říkáš na jeho výkony?
To, že to bylo z povzdálí, mě celou sezónu strašně mrzelo, ale vzhledem k nabité termínové listině, jsem stíhal vidět jen některé zápasy. Na začátku bylo velké zklamání z toho, že se nepodařilo probojovat do skupiny A, ale nakonec byly výkony našich juniorů na velmi vysoké úrovni. Na konci sezóny již patřili mezi nejlepší týmy v lize a pět zápasů série proti Bohemce budiž toho důkazem. Sezónu juniorů tedy hodnotím také jako úspěšnou. Kromě super výsledků ale kluci poznali také pořádný kus naší krajiny, projeli tisíce kilometrů po skvělé opravených silnicích, poznali nová města, nové haly, odehráli spoustu zápasů a nakonec snad i všichni stihli maturitu. (smích)
V průběhu sezóny jsi naskočil také jako hlavní kouč k A týmu. Jak jsi vstřebal svůj nástup k "áčku"?
Byl to velký kolotoč. Člověk to nějaký čas vstřebává a učí se spoustu nových věcí, protože od dětí a mládeže v podstatě skočí úplně do jiného světa elitního sportu. Zároveň mi na všech týmech a lidech v klubu strašně moc záleží, takže je to obrovská zodpovědnost a člověk se s tím nějaký čas sžívá, ale snad mi to netrvalo tak dlouho.
Co říkáš na závěr sezóny A týmu? Co se ti s týmem nejvíce povedlo a co si naopak vyčítáš?
Povedlo se nám urvat poslední body, které chyběly k vytouženému play off. Z mého pohledu to vidím tak, že se nám povedly zápasy v Ostravě a v Liberci. Snad se nám povedlo vrátit týmu určitou pohodu a vyrovnanost. Vzhledem k tomu, že jsme následně hráli play off, bylo o motivaci postaráno. Osobně si vyčítám poslední zápas základní části s Otrokovicemi. Nepovedlo se nám nastavit tým na zápas tak, jak by se na poslední zápas základní části, slušelo. Když se pak nedařilo ani gólově, tak byl výsledek na světě. Play off už byla jiná soutěž a tam jsme nabrali obrovskou porci zkušeností a zároveň lekci pro nováčky. Třetí zápas play off doma, byl podle mého soudu pro hráče i fanoušky vrchol sezóny.
Jak těžké bude na letošní nejúspěšnější sezónu klubu navázat v příštím ročníku?
Extrémně. Musí se opět sejít spousta faktorů, které do sebe zapadnou v pravý čas, a tým nastartují k dobrým výkonům a bodovým ziskům. Kádr bude hodně obměněný, takže se budou měnit i některé herní věci a my musíme vše načasovat tak, aby byl tým co nejlépe připraven. Letošní sezóna se vydařila neskutečně a navázat na něco takového bude těžké. Věřím, že se tomu alespoň přiblížíme.
Do další sezóny půjdeš jako hlavní trenér A týmu, jaké budou tvé další role v klubu a co budeš mít na starost?
Kromě pozice u A týmu zůstávám i v pozici šéftrenéra mládeže, na tom se nic nemění. Mám v plánu, že si trenérsky vezmu pod svá křídla jednu z dětských kategorií, protože dvě elitní kategorie se podle mě nedají zvládat tak, aby člověk hráčům odevzdal 100 procent. Mojí úlohou bude i nadále práce s trenéry mládeže, organizační stránka kategorií a snaha posouvat naše klubové trenéry dál v jejich trenérské praxi.
Koho budeš mít v realizačním týmu po svém boku?
U A týmu se mnou zůstává jako asistent Jan Černohorský, pozice fyzioterapeutky zůstává pod patronátem Kateřiny Levínské a brankáře bude mít na starost Roman Vítek. Změna nastala na pozici kondičního trenéra, kde s námi bude nově spolupracovat Petr Mocek.
Jak bude vypadat letní příprava? Co budou její hlavní body?
Vzhledem ke změně kondičního trenéra budou změny i v systému letní přípravy a její sportovní náplni. Na to se všichni moc těšíme, protože nové věci jsou vždy určitou vzpruhou a impulsem. Hlavními body a úkoly bude jednak sportovní stránka, abychom hráče dostali do TOP formy v kondiční i herní složce. S hráči si vymezíme jasné role, určíme herní pravidla, principy a budeme stále pilovat tvář naší hry, abychom byli na sezónu co nejlépe připraveni. Čekají nás dvě soustředění, dva mezinárodní turnaje Bohemia Trophy a Czech Open a ještě velký turnaj k výročí 150 let Sokola.