V klubu působíte druhou, respektive čtvrtou sezónou, s jakými očekáváními jste do Pardubic přicházeli?

Jakub Šimák: Přicházel jsem s tím, že bych si mohl zahrát vyšší ligu než v Holicích, to byla asi největší motivace. Navíc jsem tu hodně kluků už znal, takže to mi rozhodování hodně ulehčilo.

Ondřej Machatý: Díky klukům, se kterýma jsem se znal z regionálních výběrů a ze základní školy, jsem jakžtakž věděl, co mám od Pardubic očekávat. Chtěl jsem se hlavně tímto přestupem posunout florbalově, hrát těžší zápasy, mít více tréninkových jednotek, profesionálnější přístup. Chtěl jsme se posunout i lidsky, poznat nové lidi... Už teď vím, že moje očekávání z přestupu do Pardubic se naplnily.

Oba jste odchovanci holického florbalu, v čem vám mateřské IBK Holice nejvíce pomohlo?

Jakub Šimák: Jelikož jsem v Holicích začínal, tak mi pomohly od florbalových začátků, až po věci, díky kterým jsem se mohl dostat sem do Pardubic. Za což jim patři veliké díky.

Ondřej Machatý: Myslím si, že mi pomohli nejvíce v nebojácnosti v osobních soubojích, v tom smyslu, že se nemám bát do toho souboje jít tvrdě, i kdyby byl soupeř o hlavu větší. Může za to to, že jsem vždycky hrával za starší kategorie a také můj brácha, se kterým jsme se vždycky na trénincích pošťuchovali. (smích) Nesmím samozřejmě zapomenout na to, že mi pomohli vůbec se naučit základy florbalu.

Již v minulé sezóně jste zasahovali v dorosteneckém věku do juniorské soutěže, jaké byly rozdíly mezi juniorskou a dorosteneckou soutěží?

Jakub Šimák: Po herní stránce je to určitě veliký skok ve všech aspektech, ale pro mě osobně byl největší rozdíl v rozvržení soutěže. Hraje se už jen jeden zápas během dne a i díky tomu to už působí více profesionálně.

Ondřej Machatý: Rozdílů, které jsem zaznamenal bylo hodně. Nejvíc mně asi dělal problém v rychlosti hry, kdy jsem dostal míček a už jsem cítil kontakt na zádech od soupeře, to mi dělalo zprvu problém, ale myslím si, že jsem si postupně na to zvykl. Dál zmíním větší taktickou přípravu na každý zápas. Videa, speciální formace na přesilovku, oslabení a trénování rozehry z různých pozic na to jsem taky nebyl zvyklý z dorostu a příjemně mě to překvapilo.

V letošní sezóně jste měli v plánu sezónu v juniorském týmu, čekali jste, že byste mohli naskočit také do Livesport Superligy?

Jakub Šimák: Na sezónu v juniorce jsem se letos strašně těšil, je tam skvělá parta, proto jsem nad tím, že bych mohl naskočit za A tým ani nepřemýšlel. Když ale přišla možnost, tak mě to opravdu potěšilo.

Ondřej Machatý: Asi čekal, ale nikdy jsem popravdě nad tím nikdy moc nepřemýšlel. Užíval jsem si každý trénink s A - týmem, snažil jsem se vždycky z toho tréninku odnést co nejvíce věcí a věřil jsem, že by ta šance mohla někdy přijít.

Když tato možnost přišla, co se vám honilo hlavou?

Jakub Šimák: Od první chvíle jsem na zápas strašně těšil. Postupně ale přibývala i nervozita, která bylo i kvůli soupeři, proti kterému jsme hráli. Postupně ale opadla a zápas jsem si užil.

Ondřej Machatý: Z počátku jsem byl v šoku, když jsem se dozvěděl tuto zprávu od Ládi Štancla, ale potom mi to všechno došlo, že je to velká šance se poměřit s těmi nejlepšími v České republice, šance získat mnoho zkušeností a šance získat mnoho rad od zkušených hráčů A - týmu a splnit si svůj jeden z florbalových snů.

Hned v prvním zápase jste velmi dobrým výkonem oba přispěli ke skalpu Vítkovic, s čím jste do zápasu šli?

Jakub Šimák: Jelikož jsme nebyli úplně favorité, tak jsem se hlavně snažil nekoukat na výsledek a hrát furt stejně. Chtěl jsem hrát jednoduše a zbytečně si to nekomplikovat, což se mi v celku dařilo a ten výsledek je už jen taková třešnička na dortu.

Ondřej Machatý: Do zápasu jsem šel s takovou zdravou nervozitou a s tím, že tam chci nechat maximum svých sil, a pomoct týmu nejlíp jak umím, tak jako v každém zápase. To, že v prvním zápase, do kterého jsem naskočil jsme získali skalp Vítkovic je zásluha celého týmu, který podal vynikající výkon a já jsem byl jenom rád, že jsem mým výkonem mohl přispět.

V elitním týmu jste si ustálili pozici, na čem chcete nyní nejvíce pracovat, abyste byli dlouhodobě stabilními a platnými členy týmu?

Jakub Šimák: Myslím, že potřeba je pracovat úplně na všem, od práce s míčkem až po fyzickou stránku. Určitě do toho dám vše, abych byl na co nejvyšší úrovni a mohl týmu pomoci.

Ondřej Machatý: Vždycky je na čem pracovat. Nejvíce bych chtěl pracovat s technikou na florbalce, dost často mi míček ujede nebo špatně nahraju. Pak bych se chtěl zdokonalit v herním myšlení, často mi to dlouho trvá a kvůli tomu ztrácím zbytečně míčky.