Přemku, máš za sebou druhou sezónu v pardubickém klubu. Jak své dosavadní angažmá hodnotíš?

Po příchodu do Pardubic jsem si hned první sezónu zahrál za A tým, což pro mě bylo velké překvapení. Během pár let jsem prožil obrovský skok. A to nejen herní a rychlostní, ale i taktický, a tak jsem si musel chvíli zvykat. Letošní sezóna už byla z mého pohledu o dost lepší a cítil jsem se mnohem lépe, uvolněněji a sebevědoměji. Myslím si, že sezóna byla velice zajímavá svým průběhem a překvapila mě vyrovnanost a napínavost Superligy až do posledního zápasu. Na jednu stranu jsem trochu zklamaný, že opět nevyšlo play off, ale na druhou jsem moc rád, že jsme se dokázali zvednout a jako tým si vybojovali Superligu i pro příští sezónu.

Letošní sezóna pro tebe byla rovněž tou poslední v kategorii juniorů, se kterými jste dokráčeli až do čtvrtfinále. Jaký byl juniorský ročník z tvého pohledu?

Já jsem toho letos za juniory moc neodehrál, ale i tak ho hodnotím kladně. Sezóna se vyvedla náramně a i přes malé zaškobrtnutí na začátku jsme si dokázali vybojovat play off. Tam jsme ukázali, že umíme zahrát skvělé zápasy. Těší mě, že jsme dosáhli skvělého výsledku, na který můžeme být pyšní. Celou sezónu jsem si moc užil a všem z týmu bych za ni chtěl poděkovat.

Prakticky po celé dva roky jsi byl také součástí české juniorské reprezentace. Jak hodnotíš tuhle zkušenost?

Byl to pro mě obrovský zážitek. Za ty dva roky jsem absolvoval spoustu tréninků a zúčastnil se několika reprezentačních akcí. Po celou tu dobu jsem získával cenné zkušenosti, které jsem mohl uplatňovat i v lize. Nejtěžší pro mě byly rozhodně začátky, na prvních akcích jsem moc kluků neznal, ale postupem času jsme se poznali lépe a dokázali utvořit skvělou partu. Rovněž nebylo úplně snadné zvyknout si na zcela jiný styl hry, než který jsme hráli v Pardubicích.

Nakonec ses dočkal i nominace na závěrečné mistrovství světa. Kdy jsi začínal věřit tomu, že se na šampionát podíváš?

Nominací jsem si jistý nebyl, ale trochu věřit jsem začal po listopadové nominaci na EFT ve Växjö. Poté jsem nevynechal žádnou větší akci, tudíž naděje stoupala. V první nominaci jsem nefiguroval, tudíž jasné jsem to měl až těsně před MS. Propukla ve mně obrovská radost a nadšení. Po zveřejnění nominace mi přišlo mnoho zpráv a gratulací, které mě ohromně potěšily.

Ze Švédska jsi odjel s bronzovou medailí na krku. Jak sis celý šampionát užil?

Celé mistrovství bylo fantastické. Byla to pro mě ta nejlepší odměna za to vše, co jsem do florbalu dal. Vše jsme měli perfektně připravené, po celou dobu jsme měli výborný servis od masérů, poznal jsem švédskou kuchyni a náš hotel byl hezký a příjemný, zkrátka nám opravdu nic nechybělo. Během šampionátu jsem získal mnoho cenných zkušeností, nejen těch herních, ale i společenských.

Prožil sis na šampionátu nějaký krizový moment?

Nejtěžší chvíle pro mě nastala hned před prvním zápasem, kdy na mě dolehla nervozita, protože jsem nevěděl, co mám očekávat. Nakonec vše dopadlo skvěle, možná až nad má očekávání. Bronzová medaile byla třešničkou na dortu, která mi bude tento zážitek připomínat po celý život.

Po zřejmě životním zážitku tě nyní čeká "oblíbená" letní příprava. Jak se na ni těšíš a jaké jsou tvé cíle do další sezóny?

Po kratší pauze jsem připraven zahájit letní přípravu. Těším se na novou výzvu a doufám, že nadcházející sezóna bude opět velice napínavá a nám se konečně povede to, po čem toužíme. Můj cíl do další sezóny je pouze jeden - chci překonat sám sebe. Na konci sezóny bych si chtěl říct, že jsem dokázal více než v předešlé sezóně, zlepšil se v mnoha aspektech a posunul se dál nejen jako hráč, ale i jako člověk.