Martin Zozulák, hlavní trenér. Jak ti to zní?

Přiznám se, že si to zatím neumím zařadit a když mi někdo řekne trenére, tak mám pocit, že nemluví se mnou. (smích) Rozhodně to neberu tak, že by mi tahle pozice pohladila ego a dokázal jsem tím něco velkého. Nedokázal jsem zatím vůbec nic a myslím, že jsem teď v podobné pozici jako junior, který přichází do „A” týmu a chce se porvat o místo v sestavě. To znamená, že i já teprve musím ukázat, že něco umím a že mi tým věří.

Během kariéry jsi zažil spoustu trenérů? Od kterého z nich sis vzal nejvíc?

Trenérů jsem skutečně zažil hodně, od každého se dá vzít něco, ale určitě ne všechno. Rozhodně se ale nechystám nikoho kopírovat. Chci být sám sebou se všemi silnými i slabými stránkami, které mám. Můj projev vůči týmu musí být co nejvíce autentický a vzhledem k tomu, že jsem ještě před pár týdny se svými svěřenci seděl v jedné šatně, tak moc dobře poznají, čemu mají věřit a čemu ne.

Konkrétní jména prozradíš?

Nejbližší mi vždycky byli trenéři, kteří měli za sebou i velké hráčské kariéry - například Lukáš Procházka nebo Radim Cepek.

V jednom z rozhovorů jsi zmínil, že sis chtěl dát trochu volno po konci hráčské kariéry. Co nakonec rozhodlo o tom, že naskočíš rovnou do pozice kouče?

Vždycky jsem tvrdil, že hlavní trenér je nejvíc nevděčná role. Trenér elitního týmu si většinou vyžere jen prohry a je první, kdo je okamžitě na ráně, pokud se chvíli nedaří. Velmi málo lidí vidí trenérovi pod ruce a dokáže ocenit jeho práci bez ohledu na výsledek. Především kvůli tomuto mému nastavení jsem si nejprve musel sám pro sebe obhájit důvody proč do trénování jít. Začal jsem přemýšlet o tom, jak bych s týmem chtěl pracovat a začal jsem si připravovat jakousi trenérskou vizi. Ve chvíli, kdy jsem si tuhle vizi sepsal, probral ji s nejbližšími lidmi a viděl jejich pozitivní reakce, tak jsem se překlopil do stavu, že se na tu práci těším. V tuhle chvíli mě tohle rozhodnutí nabilo novou chutí do práce a energií, která mi v poslední době trochu chyběla.

Co na to říkali doma? Říká se, že trenéřina zabere mnohem víc času než samotné hraní.

Už dříve jsem říkal, že je pro mě samozřejmě prioritou rodina a moje děti. To platí i nyní a pokud bych věděl, že budu trénovat na úkor svých dětí, tak do toho nikdy nejdu. Moje žena mě v tomhle rozhodnutí podpořila a určitě ví, že se jí i dětem budu věnovat pořád stejně. Je to spíš o našem vnitřním nastavení v rámci klubu, kdy mě jako generálnímu manažerovi odpadnou některé činnosti a odpovědnosti, které jsem měl doteď. Převezmou je jiní zaměstnanci nebo noví členové vedení.

Podobně to měl loni Petr Novotný, jeden z nejlepších hráčů české nejvyšší soutěže. Ukončil hráčskou kariéru v Mladé Boleslavi a hned začal trénovat „A” tým. Nemluvili jste o tom spolu?

Podobnost je v tom docela velká a musím přiznat, že Petr byl jeden z prvních, kdo mi po zveřejnění psal a už jsme spolu i mluvili. Samozřejmě vnímám to, že jeho i mojí výhodou může být fakt, že jsme oba bývalí hráči a dokážeme se velmi dobře vcítit do kůže hráčů a řešit detaily, které někteří trenéři nevidí. Tímhle směrem jde drtivá většina Superligy, kde na lavičkách jednotlivých týmů jsou většinou bývalí špičkoví hráči. Myslím, že kdybychom postavili jeden tým pouze z hlavních trenérů, tak bychom si nevedli úplně zle. (smích)

Jak bude vypadat tvůj trenérský tým?

Realizační tým ještě není kompletní a některé pozice stále řeším. O kondici se dál bude starat Petr Mocek, fyzio má stále na starosti Kačka Levínská. Rád bych do realizačního týmu přivedl ještě jednoho asistenta a stejně tak bych chtěl znovu zapojit trenéra brankářů, ale to je vše zatím v jednání.

Jak reagoval na „odsun“ z pozice hlavního trenéra Láďa Štancl, který ti bude dělat asistenta?

Zásadní pro mě bylo, že u týmu Láďa zůstává. Dokázali jsme si vše otevřeně vykomunikovat a není mezi námi žádná nevraživost. S Láďou na různých pozicích spolupracuji už několik let a myslím, že si velmi dobře rozumíme a máme na spoustu věcí podobný názor. Jeho role v týmu bude určitě důležitá a věřím tomu, že se budeme velmi dobře doplňovat.

Jsi hlavní trenér a zároveň generální manažer klubu. Z logiky věci většinou vyplývá, že trenéra případně odvolává právě GM. Jak se bude tahle situace řešit v budoucnu? Komu se vlastně zodpovídáš?

Upřímně říkám, že jsme si na tohle u nás v klubu nikdy příliš nehráli. Mám dostatečnou sebereflexi a až za mnou někdo povolaný přijde, že je něco špatně a chceme jít jinou cestou, tak to vezmu. Samozřejmě pokud si budeme hrát na oficiality, tak rozhodování o pozici hlavního trenéra nyní musí přejít z generálního manažera na zbytek vedení klubu.

Jaký je tvůj cíl a plán s „A“ týmem?

Jak už jsem jednou řekl, chtěl bych vrátit respekt našemu elitnímu týmu a udělat z něj skutečně výkladní skříň, na kterou můžeme být hrdí. Cítím, že letos tomu tak nebylo. Pokud jsme v předchozích sezonách nějaký respekt získávali, tak letos jsme ho bohužel ztratili. Nějakou vizi práce s týmem mám a chtěl bych určité věci dělat trochu jinak, některým činnostem se věnovat více a některým méně. Chtěl bych mít skutečně fungující tým, který táhne za jeden provaz i v kritických momentech. Chtěl bych po několika letech změnit herní styl našeho "A" týmu. Vzhledem k tomu, že jsem ještě neměl možnost o tom mluvit s týmem, tak bych to nyní nerad konkretizoval. Hráči jsou první, kteří by se to měli dozvědět a kteří by měli znát, jakou cestou se chceme vydat. Rozhodně nechci, aby si to přečetli v jakémkoliv rozhovoru.

Proč se z tvého pohledu letošní sezona nevydařila? Co byl největší problém? A naopak? V čem fungoval tým bez problému?

Můj názor je takový, že se ten tým postupně rozpadal a vlastně už v některých momentech skoro nefungoval. Otázkou je, do jaké míry to je chyba pouze letošní sezony a do jaké míry je to nějaký historický problém, který si sebou táhneme dlouhodobě a letos to pouze vygradovalo. Za tohle mají zodpovědnost všichni, kteří se toho účastnili. Od samotných hráčů, po realizační tým až po vedení klubu. Teď je potřeba, abychom se dokázali odrazit ze dna, nastavit některé věci jinak a vzít si poučení ze všech chyb, které jsme udělali.

Jak bude vypadat kádr na příští sezonu? Plánují se nějaké změny?

Co se týká současného kádru, tak zatím nám drtivá většina hráčů potvrdila, že s nimi pro příští sezonu můžeme počítat. Aktuálně řešíme ještě nějaké otazníky, ale v zásadě si myslím, že můžeme říct, že se nám kádr nerozpadl a máme dobrý základ do další sezony. Zároveň bych do týmu chtěl přivést dva až tři nové hráče, kteří nám pomůžou oživit náš současný kádr, budou se nám hodit do herního stylu a samozřejmě zvýší konkurenci. Nicméně to ale neznamená, že bychom měnili něco na naší koncepci. Stále chceme pracovat primárně s našimi odchovanci, budeme zapracovávat naše juniory a drtivou většinu kádru budou dále tvořit hráči, kteří prošli naší mládeží.

Během hráčské kariéry jsi nepatřil mezi příliš impulzivní hráče. Jaký bude Martin Zozulák trenér?

Určitě velmi podobný jako hráč, nemám v plánu měnit svoji osobnost. Velké emoce ode mě nečekejte, ale na druhou stranu se určitě nebudu bát kohokoliv seřvat, sám na sebe jsem byl vždycky přísný a přísný budu i na svoje svěřence. Rozhodně ale nejsem příznivcem koučinku alá Michal Jedlička v Bohemce, něco podobného ode mě hráči ani fanoušci neuvidí.

V jaké fází je plánování další sezony? Bude něčím specifická už letní příprava?

Příprava na novou sezonu je v podstatě naplánovaná, řešíme už jen drobné detaily. Opět půjdeme cestou individuální zodpovědnosti za svoji kondici a velká část kondiční přípravy bude individuální. Vzhledem k tomu, že chceme zařadit i nové herní prvky, tak půjdeme výrazně dříve do haly. V průběhu přípravy chceme absolvovat dva herní turnaje, odehrát pohárové zápasy a více než v minulosti se zaměřit na budování týmu. Zároveň nechci hráče zahltit dříve než začne sezona a v rámci možností jim chci nechat alespoň trochu volné léto.

S čím budeš po konci příští sezony spokojený?

Spokojený budu když budu na konci sezony mít tým, který dokáže zvládnout krizové momenty, těžký soupeř pro něj bude výzva a všichni budou vědět, že to s námi rozhodně nebudou mít jednoduché. Pokud to všechno splníme, tak upřímně říkám, že je mi vlastně jedno na jaké umístění to bude stačit, pokud zůstaneme i pro další sezonu v Superlize.

Jsi připravený na to, že si budeš po venkovních zápasech sedat v autobuse dopředu?

Na to zatím připravený nejsem a poctivě jsem si vyseděl nejlepší místo v zadní části autobusu. Takže uvidíme, jestli jako trenér nenastavím nový zasedací pořádek. (smích)