450_20170718.jpg

Ohlédnutí šéftrenéra mládeže Ladislava Štancla za turnajem Prague Games

Minulý týden se v Praze uskutečnil čtrnáctý ročník největšího mládežnického turnaje na světě – Prague Games. Pardubický klub vyslal do českého hlavního města čtyři chlapecké týmy a mládežnický šéftrenér Ladislav Štancl se nyní ohlíží za jejich výkony a celkovou atmosférou na turnaji.

O letošním ročníku Prague Games a jeho atmosféře

„Letošní ročník hodnotím velice kladně. Všechny týmy, se kterými jsme v Praze byli, odehrály poměrně dost zápasů, takže turnaj hlavní účel rozhodně splnil. Atmosféra na všech zápasech byla výborná. Se švýcarskými a švédskými týmy přijely zástupy rodičů, které se staraly o bouřlivou atmosféru. Do Prahy průběžně jezdila i řada rodičů hráčů Sokola a patří jim velký dík za jejich podporu. Pozadu však letos nezůstali ani naši hráči, kteří v každé volné chvíli jezdili po Praze fandit svým klubovým spoluhráčům, což bylo super. Bereme to jako jedno z velkých vítězství, že jsou naše týmy tak propojené a navzájem se podporují. Vrcholem pak byl večerní zápas dorostenců proti favorizovanému Curychu. Ač se hrálo pozdě večer, dorazili hráči akademie i junioři, kteří vytvořili neuvěřitelně bouřlivou atmosféru. Taktovky se ujal zarytý fanda ostravského Baníku Vojta Kaluža, který halu proměnil v Bazaly a strhnul vlnu fandění, které nakonec vybláznilo dorostence natolik, že v utkání vyhráli.“ (smích)

O výsledkových cílech na Prague Games

„Velké výsledkové cíle jsme neměli. Víme, že na takovém turnaji je mnoho velmi kvalitních týmů a zároveň strašně moc záleží na losu. Vzhledem k tomu, že je turnaj pro naše kategorie vrcholem první části přípravy, chtěli jsme sehrát co nejvíce utkání, což se většinou podařilo. Za výsledkový cíl by se pak dalo brát to, že jsme nechtěli v žádném zápase herně propadnout a hrát co nejlépe i s favority, což se také povedlo. Zahraniční týmy jsou někde jinde nejen technicky, ale především ve schopnosti vytvořit si stoprocentní gólové šance, které navíc umí proměnit. S tím, kam se naše týmy dostaly a s jakými soupeři nakonec vypadli, panuje spokojenost.“

O výkonech hráčů akademie (kategorie B12 a B14)

„Kluci v B12 odehráli všechna utkání velmi vyrovnaná, především první zápas proti Tatranu Střešovice byl opravdu na velmi vysoké úrovni. Druhé místo ve skupině bylo zcela zasloužené a byla radost pozorovat, jak každý florbalově roste doslova každým zápasem. Pro kluky to byla na velkém hřišti vynikající zkušenost a náramně se s tím vyrovnali i hráči, kteří jsou věkem ještě elévové.

Starší hráči akademie hrající v kategorii B14 odehráli také pět utkání té nejvyšší kvality. Už ve skupině se utkali se silnými týmy ze Švédska i Finska, stejně tak v následné vyřazovací části. Ve všech utkáních prokázali svůj florbalový um a dokázali nám, že cesta práce naší akademie je správná. Mohlo by se zdát, že to výsledkově nebylo nic moc, mnohem důležitější pro nás ale je to, jak se kluci v zápasech prezentovali. A tam obě tyto kategorie ukázaly, že nám v Sokole rostou výborní hráči a silné osobnosti.“

O výkonech dorostenců (kategorie B16)

„Dorostenci si snad nemohli vybrat těžší skupinu, což pro ně byla výzva. Ve skupině se to výsledkově ani herně příliš nepovedlo především kvůli přílišnému respektu ze silných soupeřů. Postupem času kluci pochopili, že to není potřeba a v play off se prezentovali velmi dobrou hrou. Odměnou jim byla výhra nad Curychem, což byl vítěz jejich základní skupiny. Celý tým udělal během turnaje velký pokrok a našel svou identitu, na které budeme stavět. Jsem moc rád, že kluci odehráli sedm utkání, které jsou v této fázi přípravy neocenitelné. Dorostenci navíc neodjeli na turnaj v úplné sestavě, ale i tak tým fungoval velmi dobře. Ještě větší kvalitu budou mít ve chvíli, kdy se k nim připojí hráči, kteří hrají již v kategorii juniorů. Síla týmu vzroste a myslím si, že se v sezóně máme na co těšit.“

O výkonech juniorů (kategorie B18)

„Junioři na tom byli se základní skupinou podobně jako dorostenci, a proto také sehráli super zápasy. Bylo vidět, že nově tvořený tým se postupně sžívá a kluci, kteří přešli z dorostenců, postupně přepínají na vyšší level. Herně junioři rozhodně nezklamali a ukázali, že potenciál mají. Viděli, z čeho vychází hra švédských a zahraničních týmů, a na konci turnaje bylo vidět, že je to herně posunuje. Zároveň pro mě bylo opravdu zajímavé pozorovat, jak se hráči, kteří byli loni spíše ve druhé výkonnostní linii týmu, stávají lídry a tahouny celého družstva. Zde je třeba ocenit práci trenéra Milana Randy, který letos vede juniory jako hlavní trenér. I když to v této kategorii opravdu není jednoduché, na turnaji tým fungoval jak na hřišti, tak mimo něj. Všechny naše týmy navíc viděly, že je stále spousta věcí, na kterých je třeba pracovat a ke kterým je třeba přistupovat bez výmluv a pseudodůvodů. Jen to nám umožní přibližovat se a vyrovnávat se těm nejlepším.“

O největším přínosu turnaje

„Za největší přínos považuji fakt, že naši hráči měli možnost odehrát zápasy se soupeři, se kterými se během sezóny nepotkají. Především pak zápasy proti zahraničním týmům jsou pro hráče velkým zážitkem, ať už herním nebo pocitovým. Dalším velkým plusem je pak vliv takového turnaje na chemii, hierarchii a vůbec fungování týmů. Hráči se navzájem více poznají mezi sebou, trenéři poznají svůj tým v těžkých situacích, kdy se náročné zápasy hrají pozdě večer či brzy ráno, a můžou pak podle toho nastavit další práci s týmem.

Závěrem bych chtěl opravdu moc poděkovat trenérům, kteří na turnaji byli. Je to vždy velmi náročné – cestování po Praze, zajišťování správného stravování, kompletní fungování našich týmů. Práce, kterou tam odvedli, byla výborná a já jsem za celou dobu nemusel řešit jediný problém. Za to jim patří velký dík!“