Láďo, máš za sebou první rok v pardubickém klubu. Jak ses v Pardubicích sžil s místním prostředím? a jak sezónu jako celek zpětně hodnotíš?

Myslím si, že jsem se sžil velmi rychle, a troufám si tvrdit, že i dobře. Prostředí pardubického klubu se mi velice líbí, pracuje pro něj spousta lidí s velkým elánem, nassazením a láskou ke klubu, což je super.

Jaká byla podle tebe byla tvá první sezóna v Pardubicích?

Sezónu hodnotím jen kladně. Poznal jsem prostředí klubu, seznámil se se spoustou nových florbalových nadšenců a posunul jsem se o velký krok dopředu. Kladně hodnotím i sezónu jako celek, protože se nám většina věcí, které jsme si dali za úkol, podařila úspěšně realizovat, za což jsem moc rád.

Dá se označit moment, který pro tebe byl za celý rok nejtěžší?

Zcela upřímně říkám, že nejsložitější a nejtěžší pro mě bylo naladit tým juniorů na stejnou vlnu tak, aby pracovali podle představ nás trenérů, potažmo podle představ celého klubu. V tomto mi velice pomohl kolega Milan Randa, se kterým se nám to nakonec společně podařilo. Na úplném začátku to pak bylo také to, abych dokázal částečně přeorientovat své myšlení, protože jsem se do té doby pohyboval v menším klubu, kde to bylo trochu o něčem jiném.

Jako hlavní trenér jsi dovedl juniory k nejlepšímu umístění v historii (prohra 2:3 na zápasy ve čtvrtfinále s Vítkovicemi). Jak zpětně hodnotíš juniorské výkony?

Sezóna to byla lehce schizofrenní. (smích) Začátek byl v našem podání tragický, kdy se nám nedařilo herně, výsledkově a na týmu byla deka. Zlomilo se to v zápase s Bohemkou, na který jsme odjížděli s nulou na kontě a naopak Bohemka byla do té doby stoprocentní. Nám se v zápase povedlo vše, na co jsme sáhli. Hráči plnili všechny pokyny a hráli zodpovědně tak, jako v žádném zápase předtím. Utkání jsme nakonec vyhráli 16:7 a troufám si tvrdit, že tady většina týmu pochopila, co nás dovede k lepším výsledkům. Druhá polovina sezóny byla naopak z naší strany opravdu velice dobrá, kdy jsme prohráli pouze tři utkání. Nakonec jsme vypadli v pátém utkání s Vítkovicemi, což mě osobně doteď velmi mrzí. Skončili jsme ale se vztyčenou hlavou a s vědomím, že se nám povedlo udělat výborný výsledek. Každý hráč v týmu se pak posunul o krok dál nejen herně, ale i myšlením.

Nyní se od juniorů přesouváš k dorostencům, tedy o jednu věkovou kategorii níže. Jak se na spolupráci s dorostenci těšíš?

Tuto změnu vnímám jednoznačně pozitivně a na práci s dorostenci se opravdu těším. Osobně to mám nastavené tak, že jsem rád, že pracuji pro Sokol, a budu rád trénovat jakoukoliv kategorii. Dorostencům výrazně měníme koncept tréninkového procesu a sportovní přípravy, tudíž jsem rád, že budu u toho, a budu pozorovat, jak se s tím hráči popasují. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím poperou jednotlivci, ale i tým jako celek. Hlavním úkolem bude správně nastavit celé fungování týmu a naladit všechny hráče na to, že již dělají výkonností sport se vším všudy. Je to těžký úkol, ale rozhodně ne nesplnitelný. Věřím, že hráči to budou vnímat vše jen jako pozitivní a přínosné pro ně samotné.

V příští sezóně budeš kromě štace u dorostenců působit i nadále jako šéftrenér celé pardubické mládeže, u které je stěžejní práce našich trenérů. Jak jsi byl letos s mládežnickými trenéry Sokola spokojený?

Musím říct, že jsem spokojený, protože s našimi dětmi odvádí obrovské množství práce. Společně neustále řešíme, jak a kam posunout tréninkový proces mládeže. Těší mě jejich zájem o práci u mládeže, která zabere velké množství času. Mají chuť se vzdělávat, a proto pravidelně posíláme na trenérské semináře hned několik našich trenérů, kteří nám pak přináší nové poznatky a nové informace. Jsme velice rádi, že všichni trenéři, kteří u nás působí, pokračují i v další sezóně a mají chuť do další práce. Zároveň jsme získali velice dobré trenéry z řad rodičů a já doufám, že tento trend bude pokračovat a opět se nám podaří někoho nadchnout pro florbal natolik, že se vydá z rodičovského břehu na ten trenérský.

Jaké si dáváš cíle do další sezóny a co bude patřit mezi hlavní úkoly v rámci celé pardubické mládeže?

V první řadě bych chtěl říct, že jsem strašně rád a nesmírně si vážím toho, že budu v klubu pokračovat i nadále. Do další sezóny máme spoustu úkolů. Mým hlavním cílem je, abychom si na konci další sezóny mohli říct, že jsme každou kategorii, každého hráče i trenéra posunuli opět o nějaký krok dopředu. Dalším úkolem pak je, jak už jsem uvedl výše, kategorie dorostenců, kterou chceme posunout na úroveň výkonnostního sportu, takže dorostenci budou fungovat ve stejném režimu jako další dva elitní týmy klubu. Dalším velkým úkolem, který jsme si dali, bude zkvalitnění a zlepšení obecně pohybových a kondičních tréninků všech kategorií. Pokud se budeme bavit čistě o florbalové stránce, tak je cílem zejména posunout a stále zlepšovat herní myšlení hráčů.

---

Komentář Ladislava Štancla k jednotlivým mládežnickým kategoriím:

Přípravka

„Naši nejmenší trénují dvakrát týdně a je radost vidět jejich pokroky, které jdou poznat od tréninku k tréninku. Jde především o to, abychom v dětech vybudovali kladný vztah ke sportu jako takovému. Na každém letošním turnaji přípravek jsme měli přihlášené tři týmy, na tom posledním dokonce čtyři, což dokazuje, že děti florbal baví, což je nejdůležitější. Vidět pak nasazení, radost, smutek a zápal na turnajích v očích dětí je důkaz dobré práce trenérů.“

Elévové

„Elévové měli od letoška jeden trénink týdně navíc, který byl zaměřený na pohybovou stránku. Na všech hráčích byl tak vidět velký posun jak po pohybové stránce, tak po té florbalové. Progres této kategorie je obrovský. Někteří hráči již pravidelně startovali v kategorii mladších žáků a zapojovali se do jejich tréninkového procesu. Na turnajích elévové pravidelně podávali velice dobré výkony, kdy svou hrou bavili nejen rodiče, ale i své trenéry, se kterými pravidelně na trénincích rádi probírali, co se povedlo více a co o něco méně.“

Mladší žáci

„Letos jsme jeden tým mladších žáků přihlásili do soutěže starších žáků a ukázalo se, že to byl dobrý krok. Hráči herně i myšlením velice vyrostli a udělali obrovský pokrok. A navíc se v soutěži starších žáků vůbec neztratili, spíše naopak. Druhý tým pak hrál soutěž mladších žáků, kde byl patrný pokrok v každém utkání i tréninku.“

Starší žáci

„A tým starších žáků patřil celou sezónu do prvního výkonnostního koše své soutěže, což je výborný počin. S trenéry kategorie však víme, že často nebyl herní projev ani výsledky na takové úrovni, na jaké bychom vše chtěli mít. Je tedy stale na čem pracovat. Hráči "áčka" jsou opravdu hodně šikovní a technicky vyspělí, práce a trénink je tak směřován spíše k hernímu myšlení, které je potřeba výrazně zlepšit. B tým pak postupně během celé sezóny nabíral zkušenosti, herní praxi, sebevědomí i dobré výsledky. Hráči udělali celkově velký pokrok a já sám jsem zvědavý na to, jak se budou zlepšovat dál.“

Dorostenci

„Hráči dorostu ovládli svou divizi 1. ligy dorostenců. Výsledkově se tedy sezóna vydařila, i když dvě těsné prohry s Hradcem Králové nás v konečném součtu stály postup do čtvrtfinále play off. Herní projev byl už trochu horší a lepší zápasy střídaly ty horší. Důležité však bylo, že na hráčích byl vidět na konci sezóny pokrok, především pak v osmifinálové skupině v Ostravě, kde dokázali remizovat ve vynikajícím utkání s FBC Ostrava a porazit Vítkovice. Právě na tomto turnaji někteří hráči ukázali svůj potenciál a podali výkony na hranici svých možností. Věřím, že právě toto jim ukázalo, co bychom od nich chtěli vidět celou sezónu a naplno to ještě prodají.“